Jedna strana mince při snižování emisí

V posledních letech se z každé strany skloňuje snižování emisí CO2 a přestože se týká prakticky všeho, co si umíte představit, nejvíce toto téma vnímáme v automobilovém průmyslu. S cílem snížit emise CO2 svět, ale zejména Evropa zavádí tak drastická opatření a omezení, že to v konečném důsledku může být kontraproduktivní, přinejmenším to může vést k velkým problémům.

Už léta říkám, že se soustřeďujeme prakticky jen na jednu stranu rovnice – na snižování emisí CO2, ale druhou stranu rovnice, tedy snižování úbytku zeleně, která je schopna CO2 pohlcovat, trestuhodně zanedbáváme. Ano, existují různé programy na podporu rozvojových států, které drastickým způsobem likvidují lesy, ale jak vidíme, je to stále málo. O tom ani nemluvě, co děláme na vlastním písečku, tedy v Evropě a dokonce iu nás na Slovensku. Lesy, louky a pole „uvolňují prostor rozvoji“. Jedním dechem dodávám, že bychom se zároveň měli mnohem intenzivněji soustředit na ochranu, resp. zachování přírody jako takové. Znečišťování přírody odpadem, využívání zdrojů, recyklace… To jsou otázky, které bychom měli řešit. Přitom bychom měli přemýšlet globálně a ne vyvážet evropský odpad do rozvojových zemí, kde mají nejistý konec. Velká část našeho odpadu totiž končí v přírodě – na skládce, v moři nebo se jednoduše spálí. O tom, že odpad nejednou třídí děti, navíc za ne zrovna humánních podmínek ani nemluvě. Jsem přesvědčen o tom, že kdybychom vyvíjeli trochu více úsilí v těchto směrech, nemuseli bychom dělat taková drastická opatření ke snížení tvorby CO2.

Na konferenci COP26 v Glasgowě, kde se mimo jiné velké automobilky a 24 zemí zavázaly k šílenému kroku, že nejpozději do roku 2040 přestanou podporovat vozidla na fosilní paliva, konečně došlo i na má slova a 110 států se zavázalo zastavit úbytek lesů do roku 2030. Dokonce se mnoho států zavázalo vysazovat nové stromy. Je nejvyšší čas řešit otázku snižování emisí CO2 z druhé strany. Doufejme, že není pozdě.