Vědomí neumíme změřit.
Složitost lidského mozku možná nikdy nepochopíme jen naším vlastním přemýšlením.
A je vůbec sporné, nakolik je vlastně náš řídící orgán složitý, říká pro SME neurovědec PETER JEDLIČKA, který dělá vědu v Německu už dvacet let.
Nedávno publikoval spolu s kolegy studii v prestižním neurovědeckém časopise Neuron. V rozhovoru prozradil trik na dobrou paměť, zda lze nahrát celý mozek do počítače a mluvil io pokusech na zvířatech.
Byl pacient, který měl těžkou epilepsii a vybrali mu hipokampus na obou stranách mozku. Najednou zjistili, že se neumí nic nového naučit, i film Christophera Nolana Memento je o tom. Pacient zapomněl, že vůbec zná svého lékaře. Musel se mu tedy pokaždé představovat. Ale přežil, takže bez hipokampu to není problém.
Jsou případy, kdy chyběla celá polovička mozku a pacient fungoval zcela normálně. Mozek umí dobře kompenzovat ztráty, zejména pokud se děje velmi brzy ve vývoji. Naše mozková kůra není důležitá pro přežití. Ale jaká je forma existence bez ní, to je už jiná věc. Například, když nemáte hipokampus, žijete pouze v přítomnosti, neboť nic jiného si nepamatujete.
To přece doporučují psychologové, žít pouze v přítomném okamžiku.
Ano mindfullnes (zaměřování pozornosti na přítomnost, pozn. red.) je prospěšná, protože lidé se často buď hrabou v minulosti, nebo se bojí budoucnosti. Někdy je dobré dosáhnout klidu duše soustředěním se na přítomnost. Ale na druhé straně, člověk potřebuje plánovat. Pokrok lidstva bez mozkové kůry a hipokampu by nebyl možný. Potřebujeme je, abychom vlastně pochopili svoji vlastní existenci.
Naučili jste se během vašeho dlouholetého neurovědeckého výzkumu nějaký trik na dobrou paměť?
Pokud člověk poslouchá například přednášku a chce si z ní hodně zapamatovat, tak je dobré říct si sám pro sebe, co byly její hlavní myšlenky.
